Sweet Home

Dámy, běžely jste takhle někdy s taškou nákupu v jedné a vzdorujícím prckem ve druhé ruce a říkaly si, jak moc by vám prospělo mužské garde a kterak nespravedlivé je zapřahat  v nejproduktivnější části všedních dnů chlapy do pracovního procesu? Máte doma tašky, bedny a místnosti věcí, které „je škoda vyhodit, páč to opravím, až budu mít čas“?

A ruku na srdce –  vy něčemu z toho věříte?

 

Několikaměsíční důkladné zkoumání mě vede k názoru, že pokud a dokud má žena chlapa, který ráno vypadne a večer se navrací, žijí vzdor hádkám, násilí či rozvodu stále v líbánkách ve srovnání s tím, kdy jí výše uvedený zůstane doma (a tím pádem na krku) celý den.

Prvotní nadšení vzalo poznenáhlu zasvé – a musím říct, že u mě dřív. Nohy mi podrazilo nakonec to, po čem jsem dík své nezkušenosti nejvíc prahla – aby měl na nás víc času. To bylo pořád plnění plánů, páteční porady a chyby v nastavení firemního kávovaru. Na mou obhajobu, za poslední rok jsem vyslechla odhadem devět a půl týdne čítající přednášku o hloubkové problematice virtuálních serverů a naše nejmladší děti si osvojily nebezpečný zlozvyk malovat tatínka s notebookovitým tělem a mobilovitě rachitickýma ručičkama.

A pak zazvonil šílenej zvonec a on na nás ten čas má. Pokud jde o mou osobu – léta jsem se upínala k tomu, že pokud nebude pracovat, bude mít čas mi pomáhat. To se bohužel splnilo. Představte si mít 24/7 za zádí někoho, komu jste 22/4/2006 z čistě těhotensko-hormonálních pohnutek řekla ANO. Protože najednou má ten čas pořád. Aby vám pomohl. Podpořil vás. Ocenil. To vše ovšem pouze a jedině slovně.

Takže najednou víte, že ač dosud vše aspoň jakž takž fungovalo bez jeho vědomí, najednou by se dal chod celé domácnosti zrychlit, zefektivnit a v mnoha případech i zrušit, přičemž váš domnělý Romeo Montek se ve všem vrtá jak konfederační vdova.  Takže v praxi je všechno stále jen a pouze na mých bedrech, ale neustále se dozvídám, jak to dělat tak, abych to dělat nemusela vůbec. Čímžto chápu oblibu pátečních meetingů.

Naše juniorka pociťuje intenci svého otce spíš kalendářně. Zatímco v době svého  pracovního nasazení býval překvapený vysvědčením datovaným ku 30. červnu a příslušnou třídou, 2. září se domáhal soupisu kroužků při ŠD  a když jsem se mu snažila vysvětlit, že je dostaneme až koncem měsíce jako vždycky, jen neznalost jména ministra školství mu zabránila v trestném činu dle §153

Jen naše nejmladší jsou i nadále v pohodě, neřídíce se nikým a ničím. Nečiní jim problém na střídačku vyprávět složitou storku o létajících opičkách, kterým se omrzel život v obrovském klobouku v aquaparku, našeho synka pouze trápí absence parťáka Ladečka, s nímž opravoval hlačky ze školkového fondu. K tomu je skoro všechno hustý a sem tam něco i dlsný.

Takže má rada? Pokud jste oba rozumní lidé a stále se vzdor všem okolnostem, vlivům a podmínkám milujete, myslete v kritických chvílích na to, jak nepraktické a staromódní je nadělat si z vlastních dětí poloviční siroty. Já si v takové chvíli opakuju, že i když mi můj muž přísahal doživotní lásku a přízeň, tak nějak nepočítal s tím, že budu v noci chrápat jako dřevorubec a ve dne ho po půlplechovce Monster Energy překrkám na délku i hloubku. Ale taky mám v patrnosti, že na Vánoce by byl do vanilkových rohlíčků převelice pikantní kyanid draselný.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *